Anafylaktický šok
Pokud se u někoho začíná rozvíjet těžká alergická reakce s rizikem vzniku anafylaktického šoku, okamžitě přivolejte ZZS (tel. 155). Vážná alergická reakce, která se může rozvinout v anafylaktický šok, vzniká nejčastěji po bodnutí hmyzem u alergického člověka. Může k ní ale dojít i u toho, kdo nikdy dříve alergii na hmyz neměl.
Pokud se u někoho začíná rozvíjet těžká alergická reakce s rizikem vzniku anafylaktického šoku, okamžitě přivolejte ZZS (tel. 155).
Jak vzniká:
- Vážná alergická reakce, která se může rozvinout v anafylaktický šok, vzniká nejčastěji po bodnutí hmyzem u alergického člověka.
- Může k ní ale dojít i u toho, kdo nikdy dříve alergii na hmyz neměl.
- Méně často vzniká při potravinových alergiích (požití arašídů, ryb, některých druhů ovoce či zeleniny).
- Nebo při alergiích na léky (často na penicilin).
- Anafylaktický šok je způsoben silnou alergickou reakcí organismu na přítomnost alergenu.
- Při anafylaktickém šoku dojde k takovému rozšíření cév, že srdce není schopno pumpovat krev do oběhu.
- Dochází ke snížení prokrvení celého těla včetně životně důležitých orgánů.
- Anafylaktický šok může vzniknout během minut po styku s alergenem, ale jeho nástup může být i pozdější.
- V některých případech neznáme příčinu vzniku alergické reakce a anafylaktického šoku.
Co hrozí při šoku:
- Protože krevní oběh funguje nedostatečně, nejsou dostatečně prokrveny tělesné orgány.
- Může dojít k jejich trvalému poškození.
- Anafylaktický šok je vážný život ohrožující stav.
Příznaky vážné alergické reakce, která se může vyvinout v šok:
- kopřivka (pupencovitá vyrážka na kůži),
- škrábání v krku,
- svědění kůže,
- otok víček, rtů a jazyka,
- potíže s polykáním a dýcháním, dráždivý kašel,
- nevolnost až zvracení,
- průjem,
- zmatenost, poruchy vědomí.
Pokud dochází k rozvoji šoku, k výše uvedeným příznakům se může přidat:
- bledá, chladná a opocená kůže,
- pocit žízně,
- zrychlené dýchání a zrychlený špatně hmatný tep,
- bezvědomí.
Zásady první pomoci:
- Pokud se objeví známky vážné alergické reakce, přivolejte ihned ZZS (tel. 155).
- Má-li u sebe postižený autoinjektor s adrenalinem (Epipen), aplikujte jej dle návodu.
- Mezitím uložte postiženého na záda se zvednutýma nohama a pevně podepřeným hrudníkem (což usnadní dýchání).
- Kolem krku přiložte chladný obklad (pokud není postiženému nepříjemný).
- Podejte antihistaminika (léky proti alergii).
- Uvolněte postiženému těsný oděv.
- Pokud není velké teplo, přikryjte jej přikrývkou.
- Můžete otírat rty vlhkým kapesníkem.
- Komunikujte s postiženým a uklidňujte jej.
- Pokud postižený zvrací, uložte jej na bok, aby nevdechl zvratky.
- Je-li v bezvědomí, ale dýchá, položte jej do zotavovací polohy.
- Pokud přestane dýchat, zahajte kardiopulmonální resuscitaci.
Jak snížit riziko vážných alergických reakcí:
- Člověk alergický na hmyzí bodnutí by neměl v přírodě nosit pestrý oděv, který hmyz přitahuje.
- Neměl by se pohybovat v místech, kde se vyskytují včely, vosy apod.
- Při kontaktu s hmyzem se vyvarovat prudkých pohybů.
- Alergici by měli u sebe nosit své léky, těžcí alergici autoinjektor s adrenalinem (Epipen).
- Kvůli riziku alergie na léky je nutné zjistit před podáním jakéhokoli léku, dezinfekce nebo i náplasti, zda člověk netrpí alergií na daný přípravek.
Zdroje:
MUDr. Tomáš Jelen: První pomoc (Česká obec sokolská, Praha 2009)
http://www.mayoclinic.com/health/first-aid-anaphylaxis/FA00003