Šok
Vznik šoku bezprostředně ohrožuje člověka na životě. Pokud pozorujete u nemocného známky šoku, volejte ihned ZZS (tel. 155). Šok je reakce organismu na vážné poškození, které může mít různé příčiny. Společným jmenovatelem je vždy příliš malý objem krve, kvůli kterému kolabuje krevní oběh.
Vznik šoku bezprostředně ohrožuje člověka na životě. Pokud pozorujete u nemocného známky šoku, volejte ihned ZZS (tel. 155).
Jak vzniká:
- je to reakce organismu na vážné poškození, které může mít různé příčiny
- společným jmenovatelem je vždy příliš malý objem krve, kvůli kterému kolabuje krevní oběh
- nedostatečný objem krve může být absolutní (ztráta krve, ztráta tělních tekutin ze tkání) nebo relativní (cévy se rozšíří natolik, že ani normální krevní objem je nedokáže dostatečně „vyplnit“, případ anafylaktického šoku)
Nejčastější příčiny šoku:
- významná ztráta krve
- rozsáhlé popáleniny
- poškození srdce (např. infarkt myokardu)
- těžká alergická reakce (anafylaktický šok)
- těžká infekce
- poranění míchy
- otravy
Co hrozí při šoku:
- protože krevní oběh funguje nedostatečně, nejsou dostatečně prokrveny tělesné orgány
- může dojít k jejich trvalému poškození
- šok je vážný život ohrožující stav
Možné příznaky šoku:
- bledá, chladná a opocená kůže
- pocit žízně
- nevolnost a zvracení
- zrychlené dýchání a zrychlený špatně hmatný tep
- zmatenost, poruchy vědomí
Zásady první pomoci:
- ihned přivolejte ZZS (tel. 155)
- do příjezdu ZZS dodržujte takzvaných „pět T“: teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti, transport
- teplo – postiženého chraňte před podchlazením (přikrývka, izolace od země), ale v horku ho naopak chraňte před přehřátím
- ticho – postiženého uložte na klidné místo, uklidňujte ho a komunikujte s ním
- tekutiny – NEpodávejte žádné tekutiny, i když má postižený pocit žízně; můžete pouze otírat obličej vlhkým kapesníkem
- tišení bolesti – nepodávejte žádné léky, ale ošetřete případná poranění; s postiženým zbytečně nehýbejte
- transport – postiženého uložte na záda s podloženýma nohama (alespoň o 30 stupňů); pokud je v bezvědomí, ale dýchá, uložte ho do zotavovací polohy; při velké ztrátě krve jej uložte na záda s dolními končetinami zdviženými co nejvýše (autotransfuzní poloha)
- pravidelně kontrolujte vědomí a dýchání, pokud postižený přestane dýchat, zahajte kardiopulmonální resuscitaci
Zdroje:
MUDr. Tomáš Jelen: První pomoc (Česká obec sokolská, Praha 2009)