Dá se říct, že imunita je nejsilnější zbraní v prevenci onemocnění koronavirem?
Na základě odborných článků, které zkoumají imunitní reakce proti viru SARS-CoV2, způsobujícímu současnou pandemii, mohu potvrdit, že imunitní systém reaguje přibližně tak jako na všechny virové infekce a zapojuje postupně všechny své zbraně. Jediný problém je v tom, že jsme se s tímto virem nikdy předtím nesetkali, takže nikdo nemá vytvořenou žádnou předchozí imunitu a všichni si ji postupně budujeme od nuly. Čím více přibývá lidí, kteří se s tímto virem setkali, tím více se buduje imunita společenství. Samozřejmě bychom ji moc rádi podpořili specifickou vakcínou, ale vzhledem ke krátkému času, který zatím uběhl od samotného počátku pandemie, taková vakcína samozřejmě ještě není k dispozici.
V izolaci nemůžeme žít do nekonečna, přijdou zřejmě další vlny nákazy
Nouzový stavu má zabránit rychlému šíření nákazy, aby nebylo obrovské množství nemocných lidí najednou a nezkolaboval zdravotnický systém. Dojde k tomu, že se koronavirem postupně nakazí většina populace, tím se získá kolektivní imunita a vir se oslabí? Je to reálná situace?
Myslím, že je to jediná situace, která nastane. Pokud bude mít vir pořád zcela volnou možnost šířit se v populaci, což v podstatě má, tak postupně naši populaci promoří. Díky zavedeným opatřením jeho šíření trochu zbrzďujeme, ale asi nemůžeme žít v tvrdé karanténě a izolaci do nekonečna. Situace se potáhne a už teď se objevují zprávy, že můžeme očekávat další vlny virové infekce, což je samozřejmě možné.
Objevuje se i řada spekulací, že se aktivita viru omezí se zvýšenou teplotou letních měsíců, ale já myslím, že se nejspíše omezí kombinací faktorů a hlavně zvýšením promořenosti populace, které nastane v následujících měsících. Nějaká bezpečnostní opatření potom budeme mít ještě zřejmě v řádu měsíců a určitě bude nutné nastavit nějaké monitorování, abychom včas zachytili případné následné vlny nákazy. Ve vědecké komunitě teď probíhá horečná práce na specifikaci, zlepšení a zrychlení testů na COVID-19 a zároveň se tyto komplexní záležitosti řeší na úrovni států a jejich epidemiologických analýz, abychom se na situaci mohli zároveň podívat na základě jasných čísel.
Jak je to s případnou vakcínou proti koronaviru?
V oblasti vývoje vakcíny probíhá opravdu velmi intenzivní výzkumná činnost. Hlavní otázkou nyní je, kdy bude vakcína k dispozici. Historicky se již mnohokrát ukázalo, že rychlost je v tomto případě důležitá – třeba když byla epidemie viru Zika, horečně se pracovalo na vakcíně, ale epidemie skončila dříve, než byla bezpečná vakcína vyvinuta. Velké ztráty při takovém neúspěšném vývoji vakcíny výrobce spíše odradily. Je to tedy teď opravdu ožehavá otázka, ale řekla bych, že v tomto případě je možné, že vakcína bude ještě předtím, než budeme s tímto virem jako společnost zcela seznámeni. Doufám, že ji i využijeme.
Koronavirová záhada – součástí nejohroženější skupiny nejsou děti
Co se týče onemocnění COVID-19, k nejohroženějším patří lidé v seniorním věku. Je zvláštní, že to nejsou i děti, u kterých se imunita teprve vyvíjí. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Nás všechny to samozřejmě zaujalo a čekám, že se tím bude zabývat řada studií. Je to opravdu zajímavé, protože ani novorozenci nevypadají, že by byli ohrožení – i když se narodí ženám pozitivním na COVID, tak jsou povětšinou negativní. Případy dětí s vážnějším průběhem onemocnění jsou tedy opravdu raritní, a pokud se u nich nákaza koronavirem objeví, myslíme si, že mají nějakou poruchu imunity. Je možné, že u dětí jde o kombinaci toho, že jejich sliznice včetně povrchu plic jsou velmi – řekla bych – „nové“, tedy v dobrém stavu, a tak působí už v té první bariéře proti tomuto viru, a nějakých složek vrozené imunity, s kterou přicházíme na svět. Taková bariéra je zřejmě velmi důležitá hned v počátečních stadiích tohoto virového onemocnění.
Máte informace, kolik případů nákazy COVID-19 se týká jedinců s diagnostikovanou poruchou imunity, kteří patří také k velice rizikové skupině?
Co se týče primárních, tedy genetických vrozených imunodeficiencí, neboli poruch imunity, tak to se v tuto dobu samozřejmě řeší na celém světě. Mezinárodní společnosti založili dotazník, kam se hlásí pacienti, kteří mají imunodeficienci a nakazili se koronavirem. A musím říct, že zprávy jsou doteď docela příznivé, protože z celosvětového hlediska je tam registrováno devět pacientů a zatím žádný z nich není ve vážném stavu, přestože mají poruchu imunity a jsou léčeni jako všichni ostatní.
Imunita je naše jediná šance
V rámci informací souvisejících s koronavirem se objevují také články nabádající k posilování imunity nejrůznějšími způsoby. Je to vstupenka, jak se koronaviru vyhnout nebo si alespoň zajistit hladší průběh onemocnění?
S úlohou imunity samozřejmě souhlasím, to je téměř jediné, co můžeme dělat. Ale co se týká jejího „posilování“, je to trochu kontroverzní, protože se jako vždy vyrojuje řada nejrůznějších doporučení, co se má jíst za léky a co se má užívat za prostředky, ale téměř žádné z těchto zpráv nemají opodstatnění v jakékoliv vědecké studii. Jsou to všeobecné, někdy rozumné a někdy málo opodstatněné výkřiky, co se má dělat.
Domnívám se, že je to přesto naše jediná a nejdůležitější šance – vrátit se k jednoduchým a známým doporučením, že máme organismus udržovat celkově ve formě. Měli bychom zajistit, abychom měli dostatek spánku a zdravé kvalitní výživy, která obsahuje všechny důležité živiny a stopové prvky a také dostatečné množství přirozených vitaminů a bílkovin, zkrátka aby organismus byl z tohoto pohledu velmi pevný. K tomu je samozřejmě zásadní přidat i pohyb a aktivní odpočinek.
Má význam nejen v souvislosti s koronavirovou nákazou, ale i vzhledem k ročnímu období brát nějaké podpůrné prostředky za účelem „vylepšení“ imunity?
Moc se k tomu nekloním. Jediný vitamin, kterého v našich podmínkách máme po zimě vždycky nízké hladiny, je vitamin D, protože se tvoří pod vlivem slunečního záření. Tedy je možné si nějaký vitamin D přidat, ale byla bych velmi opatrná, protože se jím dá předávkovat. Daleko lepší je chodit na slunce, protože i samotné sluneční záření je dobré na obranu proti virovým onemocněním.
Mluví se například také o zvýšených dávkách vitaminu C…
Co se týče vitaminu C, tak jeho úloha je také důležitá, ale v souvislosti se současnou situací se mluví někdy o opravdových megadávkách, které se do organismu dají dostat prakticky jen infuzně. Takové strategie jsou pro širokou populaci zbytečné a opětovně to není podloženo žádnými vědeckými studiemi. Běžné tabletové formy vitaminu C, které by někdo bral ve vyšší dávce, se z těla stejně vyloučí.
Asi bych měla varovat předtím, aby se něco bralo jednostranně, zvláště pokud se deklaruje jakási účinnost. Imunita je komplexní systém, který musí být v rovnováze, jde o celou armádu nejrůznějších pochodů poskládaných dohromady. A do tohoto systému není dobré jakýmkoliv způsobem, zvláště jednostranně, zasahovat a vychylovat ho z té rovnováhy, aby tomu člověk ještě více neuškodil.
(jez)
